Zooterapie
Metodiky > Metodiky sociální terapie
Místo realizace:
PDSS
Závaznost:
určeno
pro sociální terapeuty
Cíl metodiky:
jedná se
o aktivizační činnosti, jenž je volnočasovou a zájmovou aktivitou, pomáhající
klientům s nácvikem či prohlubováním motorických psychických a
sociálních schopností
Strukturální kritéria:
- Personál má odborné znalosti, dlouholetou praxi a různá školení
týkající se této aktivity.
Pomůcky:
- Přepravka pro zvířata (králíci a morčata).
- Vatovou podložku, kterou pokládáme na klienta z důvodu pouštění
zvířecí srsti a abychom předešli pomočení od zvířete.
- Papírové kapesníky, pro případ rozbrečení se klienta.
Procesuální
kritéria:
- Zooterapie využívá pozitivního vlivu zvířat při aktivní či pasivní
interakci na psychickou, fyzickou a sociální pohodu člověka.
- Než vstoupíme ke klientovi na pokoj tak hlasitě zaklepeme na dveře a
počkáme si na vyzvání, pak můžeme vstoupit.
- U klientů, o kterých víme, že špatně slyší, či může zrovna spát, je
hluchoněmý, přesto zkusíme opatrně otevřít dveře a vejdeme na pokoj.
- Zřetelně všechny klienty na pokoji pozdravíme a vysvětlíme jim, co se
bude na pokoji dít, poté přecházíme ke klientovi, u kterého chceme provádět
zooterapii s králíkem.
- Klient může být buď imobilní a leží tedy na lůžku či schopný chůze při
této variantě poprosíme klienta, aby si sedl na židli.
- Zeptáme se klientů na pokoji, zda můžeme otevřít okno a trochu
vyvětrat.
- Klienta zřetelně ještě jednou pozdravíme a ukážeme mu králíka a
zeptáme se ho, zda by si ho nechtěl na chvilku pochovat.
- Pokud klient svolí, položíme mu do klína či na stranu postele vatovou
podložku a položíme na ni králíka, pokud je mu přítomnost zvířete nepříjemná
rozloučíme se s ním a zkusíme jít k jinému klientovi na pokoji.
- Poté vyzveme klienta, ať si zkusí králíka pohladit a ptáme se klienta,
zda ví, jakou má králík barvu, jestli je mu přítomnost zvířete příjemná, zda
někdy ve svém životě choval králíky či nějaké jiné zvíře.
- Poté co se zooterapií skončíme u všech klientů na pokoji (dle jejich
zájmu) tak se všichni společně rozloučíme.
Rizika:
- Při zooterapii mohou být častá rizika např. klientovi se může zamotat hlava,
může při dosedání na židli špatně dosednout a spadnout na zem, klientovi se
může udělat nevolno (např. epileptický, astmatický záchvat či infarkt).
- Zvíře, se kterým je klient v kontaktu a hladí ho může klienta
kousnout do ruky, prstů, zvířátko se může nervozitou pomočit klientovi do klína
či postele, z čehož se může nakonec rozrušit i klient.
- Klient může být alergický na zvířecí chlupy.
Opatření:
- Místnost kde klienti jsou v kontaktu se zvířaty, by měla být
vyvětraná, popřípadě i přes celou dobu zooterapie se může nechat na žádost
klientů otevřené okno.
- Při jiných možných rizicích musí sociální terapeut umět poskytnout
první pomoc a informovat zdravotní personál o klientově stavu a ten pak
rozhodne, jak dále postupovat.
- Veterinární očkování a prohlídka na každý rok.
Kritéria
výsledků:
- Klientům je živé zvíře často nejspolehlivějším a někdy jediným
přítelem. Nahrazuje často chybějící rodinné vztahy, a to ať již při
nedostatečné citové vřelosti v rodinách, anebo při reálné osamělosti.
- Navozování těchto kladných emocí výrazně přispívá k úspěchu ostatních
léčebných postupů, přičemž zanedbatelný není ani význam taktilní stimulace -
může dojít ke snížení krevního tlaku a ke zvolnění srdeční činnosti.
- Kontakt se zvířaty napomáhá regeneraci sil, psychickému uvolnění,
projevení citů a navozuje kladné emoce, má úlohu katalyzátoru mezilidských
vztahů.